|
| |
|
|
Souvislosti způsobu výchovy v rodině a agresivity u dětí mladšího školního věku
Pokorná, Tereza ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce se zabývá souvislostmi výchovného stylu v rodině s agresivitou dítěte mladšího školního věku. Ke zjišťování agresivity práce využívá Testu pohádek, k popsání způsobu výchovy pak Dotazníku stylů výchovy v rodině pro děti od 8 do 12 let. V teoretické části nejprve vymezuje období mladšího školního věku s důrazem na změny spojené s výchovou, přístupem rodičů a chováním dítěte. Dále blíže rozpracovává téma výchovy a přístupů k jejímu popisování, zaměřuje se i na jejich dopady na chování dítěte. Poslední část popisuje agresi a agresivitu a snaží se zachytit její specifika u dítěte. Empirická část představuje možnosti zkoumání zpracované problematiky výše zmíněnými metodami a navrhuje další možnosti využití získaných dat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výchova bez poražených pohledem rodičů
VACUŠKOVÁ, Simona
Bakalářská práce se zabývá Výchovou bez poražených očima matek, které prošly stejnojmenným kurzem. Za hlavní cíl si klade zmapovat využití poznatků a dovedností nabytých účastníky v kurzech Výchovy bez poražených (P.E.T.) v ČR. Teoretická část se zaměřuje na výchovu, její cíle, výchovné prostředky a výchovné styly. Jsou popsány ideály a trendy současného rodičovství v ČR. Pozornost je věnována Výchově bez poražených, jsou uvedeny kořeny přístupu, nastíněna jeho historie a vysvětleny jeho základní principy. V praktické části je popsán realizovaný kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven formou dobrovolného výběru s dvěma předem danými kritérii, aby respondent byl rodičem a absolventem kurzu Výchova bez poražených (P.E.T.) v ČR. Přihlásily se čtyři matky, se kterými byly provedeny rozhovory počínající hloubkovou otázkou: "Co vám přinesla výchova bez poražených?" Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých případových studiích a následně společnou analýzou jednotlivých rozhovorů. Z výsledků vyplývá, že matky považují kurz Výchova bez poražených (P.E.T.) za univerzálně využitelný. Jako jeho přínosy pro sebe a své rodičovství zmiňují práci s chybou - její normalizaci a následné změny ve svém prožívání (méně obviňování, více sebejistoty, zklidnění), přechod od ideálního obrazu matky k reálné představě rodičovské role, získání nového náhledu, zvědomení vlastních potřeb, zlepšení komunikace s dětmi skrze aktivní naslouchání, objektivní popis situace, sdělování svých emocí a vymezování vlastních potřeb prostřednictvím Já-výroku. Přístup se pozitivně odráží také v partnerské komunikaci. Respondentky kvitují také modelové situace v kurzu, sdílení mezi účastníky a nově nabytá přátelství.
|
|
|
Oděv jako prostředek komunikace s prostředím
Řeřábková, Jana ; Šindelová, Jana (vedoucí práce) ; Jarchovská, Lenka (oponent)
NÁZEV: Oděv jako prostředek komunikace s prostředím AUTOR: Jana Řeřábková KATEDRA: Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. MgA. Jana Šindelová ANOTACE: Oděv jako prostředek komunikace v prostředí je téma, které prostupuje celou bakalářskou prací. Pohled do minulosti odkrývá stránku oděvu v souvislosti se společensko-sociálním a politicko-kulturním děním, spíše než popisem vývoje jeho jednotlivostí. Zastavuje se u mezníků, které určitým způsobem ovlivňovaly oděv a jeho komunikaci s prostředím. Ve dvacátém století sleduje módu ulice jako sociální a identifikační protest proti stávajícímu establishmentu. V odpovídajících částech práce se zmiňuje o umění a oděvu ve smyslu vzájemné inspirace. Zvlášť popisuje oděv české společnosti roku 1848, kdy jeho podoba sehrála nezastupitelnou roli v národní identifikaci. Poslední kapitola teoretické části zaznamenává roli lidového oděvu jako prostředku komunikace ve společnosti. Následující praktická část práce zahrnuje mé osobní reflexe z práce pedagoga odborných předmětů na střední škole oděvní. Rozebírá aktivity, které se vztahovaly k danému tématu. Cílem poslední části práce je metodou polostrukturovaného rozhovoru zjistit vývoj názorů žáků střední odborné školy oděvní na oděv a jaký vliv sehrálo umění v tomto procesu. Klíčová slova: oděv,...
|
|
|
Význam řeči ve výchově a vzdělávání
Chocholová, Viktorie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce se zaobírá souvislostí výchovy a řeči. Cílem této interdisciplinární práce je nastínit význam těchto dvou fenoménů v lidském životě, jejich vzájemnou provázanost a filosoficky reflektovat a charakterizovat vybrané fenomény řeči - dialog, tázání, mlčení a narace. Pomocí předem stanovených výzkumných otázek práce otevírá prostor pro zamyšlení nad významem a využití těchto fenoménů ve výchově a vzdělávání. V první části se práce prostřednictvím odborné literatury zaobírá pojmem výchovy a vzdělávání z hlediska optiky filosofie výchovy. V druhé části je reflektován vztah mezi řečí a lidstvím, poté řečí a výchovou, kde je následně formulován závěr, že řeč a výchova jsou fenomény související a nachází se mezi nimi několik významných paralel. V závěru této části se práce věnuje specifikům humanitního vzdělávání a provázaností s řečovými fenomény. Třetí část práce je zaměřena na charakteristiku vybraných fenoménů řeči - dialogu, tázání, mlčení a narace, kde je výsledkem je formulace závěru, že všechny fenomény lze s výchovou bezprostředně propojit a jsou mnohdy klíčem pro efektivní uskutečňování výchovného procesu/školní výuky. V závěru práce je nastíněno možné budoucí zaměření práce, a to v podobě zanesení vybraných fenoménů do didaktické metodologie. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, výchova, filosofie výchovy,...
|
|
| |
|
|
Role volného času romského etnika
HEJPETROVÁ, Klára
Cílem práce je popsat specifický charakter romského etnika ve vztahu k jejich pojetí volného času. Tato bakalářská práce se bude zabývat, jak a kde tráví volný čas romské etnikum. K tomu je potřeba nahlédnout do jejich historie, kterou se zabývám v prvních kapitolách. Dále je potřeba rozebrat vztah Romů k volnočasovým aktivitám, ke vzdělávání a práci. Tímto se zabývá druhá kapitola. V třetí kapitole jsou popsány osoby, které pracují s romskými dětmi a příklady středisek, které se zabývají volným časem a problémy romského etnika.
|
|
|
Mediální návyky dětí ve věku 5-6 let
Knejflová, Vendula ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Práce Mediální návyky dětí ve věku 5-6 let zkoumá mediální povědomí 5 a 6letých dětí, jejich mediální návyky a preference. Zabývá se postoji rodičů a pedagogů k médiím a jejich postavení ve výchově, a hledá odpověď na otázku, zda má obliba a používání elektronických vizuálních médií (televize, počítač, mobil/tablet) dopad na některé oblasti psychomotorického vývoje dítěte. Práce navazuje na podobný výzkum vedený v roce 2010 Ondřejem Luštincem. Cílem je odpovědět na to, jaké je mediální povědomí dětí, jaké jsou jejich mediální preference a jaké postoje zaujímají rodiče a pedagogičtí pracovníci k médiím ve výchově. Bylo též stanoveno několik hypotéz, např., že děti s horšími výsledky ve sledovaných oblastech budou častěji volit vizuální elektronická média jako svá oblíbená a tištěná média s rádiem jako méně oblíbená, dále že děti s horšími výsledky budou s vizuálními elektronickými médii trávit více času, a že s nimi budou děti trávit více času než v roce 2010. Současný výzkum byl realizován v červnu 2022 a v lednu 2023 v mateřských školách v Kyselce, Velvarech, Čakovicích a v Praze - Opletalově ulici. V rámci práce byly použity kvalitativní metody (rozhovory a experimenty s dětmi) i kvantitativní metody (dotazníky pro rodiče a pedagogické pracovníky). Média zaujímají v životě dětí významnou pozici a...
|
|
|
Balancování otevřenosti v komunikaci rodičů s malými dětmi
Večeřová, Eliška ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat zaznamenaný jev u některých současných rodičů: otevřenost v komunikaci s jejich malými dětmi je pro ně významnou hodnotou, avšak u několika témat váhají, zda je i v tomto případě vhodná, nebo ji nějakým způsobem modifikují. Na základě kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaných rozhovorů s rodiči předškolních dětí práce přináší konkrétní popis toho, jakým způsobem rodiče balancují svou otevřenost v komunikaci o sexu, Ježíškovi, smrti a válce, vztazích a emocích a také ve výchově. Následně představuje společné znaky tohoto balancování napříč jednotlivými komunikačními tématy, popisuje motivace, hranice a bariéry otevřenosti rodičů v komunikaci a ukazuje, jakou úlohu hraje prožívání rodiče a faktory na straně dítěte. Pojednává také o interpersonálním balancování s partnery, prarodiči a v kontextu společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA otevřená komunikace, balancování otevřenosti, rodiče, předškolní děti, komunikace o sexu, komunikace o smrti, komunikace o vztazích a emocích, otevřená komunikace ve výchově, výchova
|
|
|
Prvky skautské výchovy ve školní družině
Poustevníková, Jitka ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
1 ABSTRAKT Práce se zabývá přínosem prvků skautingu ve školní družině. Cílem práce je navrhnout a ověřit výchovný projekt pro školní družinu, kde bude propojena skautská idea s výchovou ve školní družině. Program pracuje s detailní přípravou jednotlivých aktivit sloužící jako materiál pro vychovatelky ve školních družinách, skautské vedoucí či pedagogy ve volnočasových zařízeních. V teoretické části charakterizuji školní družinu, její cíle, poslání a funkce v kontextu pedagogiky volného času. Dále popisuji myšlenkové základy skautingu, hlavní principy a cíle a také skautskou metodiku. V poslední kapitole teoretické části bude porovnán vzdělávací program ve školní družině se skautskou metodikou tak, aby mezi nimi byly zřetelné společné prvky, které budou využity při tvorbě projektu v praktické části bakalářské práce. Praktickou část práce tvoří projekt pro školní družinu obsahující prvky skautské výchovné práce. Současně byl projekt ověřen na konkrétní skupině dětí ve školní družině. Výstupy ukazují, že projekt je v řadě aspektů přínosný pro děti i vychovatelky ve školní družině. KLÍČOVÁ SLOVA Výchova, vzdělávání, školní družina, vzdělávací program, skauting, příroda.
|
host ::
RSS.